Normalizace československé společnosti: mechanismus a povaha nového režimu

  1. NEŽÁRKA, Jiří (Jiřina Šiklová). Morální situace konsolidovaného občana. Listy, 1973, roč. III, č. 5–6, s. 1–4.
  2. MOLDAU, Georg (Jiřina Šiklová). Vysoká náročnost – nejlepší zbraň. Listy, 1974, roč. IV, č. 1, s. 1–4.
  3. HOMO. Nejlepší zbraň? Listy, 1974, roč. IV, č. 3,  s. 28–29.
  4. NEŽÁRKA, Jiří (Jiřina Šiklová). Režim, který má strach. Listy, 1976, roč. VI, č. 4, s. 4–5.
  5. BOHEMICUS (Jan Štern). Zima v Československu. Listy, 1973, roč. III, č. 1, s. 9–12.
  6. MORAVUS. Mechanismus konsolidace. Listy, 1974, roč. IV, č. 2, s. 44–47.
  7. NOVÁK, Jan. Československo a svět. Listy, 1974, roč. IV, č. 3, s. 1.
  8. *** (Milan Šimečka). Obnovení pořádku. Svědectví, 1978, roč. XIV, č. 56, s. 639–658.
  9. ŠIMEČKA, Milan. Společenství strachu. Svědectví, 1980, roč. XV, č. 60, s. 673–676.
  10. HAVEL, Václav. Moc bezmocných, 1978.
  11. REIMAN, Michal. 100 dní Miloše Jakeše. Listy, 1988, roč. XVIII, č. 4, s. 18–20.
  12. PECHÁČEK, Jaroslav. Normalizace podle moskevského stylu. Studie, 1978, č. 58, s. 241–253.
  13. KUSÝ, Miroslav. Augiášov chliev reálného socializmu (Úryvok zo štúdie). Listy, 1984, roč. XIV, č. 1, s. 28–34.
  14. GAŠPAR, Vladimír. Pomer k pomerom v Augiašovom chlieve. Listy, 1984, roč. XIV, č. 6, s. 52–54.
  15. OSWALD, Karel. „Augiášův chlév“ jako nesmazatelná pečeť socialismu? Listy, 1985, roč XV, č. 5, s. 28.

 

Jazyk komunistické moci

  1. FIDELIUS, Petr (Karel Palek). O zacházení se slovy. Svědectví, 1983, roč. XVII, č. 68, s. 705–714.
  2. REJCHRT, Miloš. K “Zacházení se slovy” Petra Fidelia. Svědectví, 1983, roč. XVII, č. 68, s. 715–718.
  3. HELLER, Michel. Zakřivená přímka sovětského jazyka. Svědectví, 1980, roč. XIV, č. 60, s. 631–634.
  4. FIDELIUS, Petr (Karel Palek). O totalitním myšlení. Kritický sborník, 1981, č. 3, s. 42–51.
  5. FIDELIUS, Petr (Karel Palek). Jazyk a zkušenost. Kritický sborník, 1982, č. 1, s. 54–66.
  6. VOHRYZEK, Josef. Jazyk a zkušenost a „Všechny krásy světa“. Kritický sborník, 1982, č. 2, s. 67–68.
  7. FIDELIUS, Petr (Karel Palek). Ještě o jazyku a zkušenosti. Kritický sborník, 1982, č. 3, s. 673–675.
  8. PIEPER, Josef. Zneužívání jazyka, zneužívání moci. Kritický sborník, 1988, č. 2, s. 1–17.
  9. BIALKOWSKI, Grzegorz. Mýtus jazyka. Kritický sborník, 1989, č. 1, s. 1–10.
  10. FIDELIUS, Petr (Karel Palek). Přestavba v zrcadle komunistické řeči. Kritický sborník, 1989, č. 1, s. 11–31.
  11. HAVEL, Václav. Slovo o slovu. Kritický sborník, 1989, č. 4, s. 1–12.

 

Diskuze „Právo na dějiny“

  1. Dokument Charty 77 č. 11/84 „Právo na dějiny“ (Václav Benda, Jiří Ruml, Jana Sternová, Rudolf Battěk). Informace o Chartě,1984, č. 4, s. 3–10.
  2. HÜBL, Milan. Svár dvou pojetí českých dějin. Informace o Chartě, 1987, č. 7–8, s. 26–27.
  3. MEZNÍK, Jaroslav. Kritický komentář k Dokumentu Charty 77 č. 11/84 „Právo na dějiny“. Informace o Chartě, 1984, č. 11, s. 22–29.
  4. MALÝ, Radomír. K diskuzi o dokumentu Charty 77 č. 11/84 „Právo na dějiny“. Informace o Chartě, 1985, č. 1, s. 22–29.
  5. ŠABATA, Jaroslav. Dodatečná poznámka k diskuzi o dokumentu Charty 77 „Právo na dějiny“. Informace o Chartě, 1985, č. 2, s. 8–10.
  6. KOHOUT, Luboš. Odpovědnost historika vůči dějinám i budoucnosti národů Československa. Informace o Chartě, 1984, č. 9, s. 9–13.
  7. JEHLIČKA, Ladislav. Hlasy k českým dějinám. Střední Evropa, 1985, č. 2, s. 98–114.
  8. Autoři dokumentu Právo na dějiny. Dějiny a dějepisectví jako kulturní fenomény. Střední Evropa, 1985, č. 2, s. 115–131.
  9. UHL, Petr.  Mluvčím Charty 77 Václavu Bendovi, Jiřímu Rumlovi a Janě Šternové. Hlasy k českým dějinám. 2006. s. 60 – 65.
  10. BĚLOHRADSKÝ, Václav. Dvě poznámky k jednomu dokumentu. Svědectví, 1985, roč. XIX, č. 76, s. 817–826.
  11. JEHLIČKA, Ladislav. Ještě k polemice o Právo na dějiny – trochu jinak. Svědectví, 1985, roč. IX, č. 75, s. 595–611.
  12. ŠAMALÍK, František. O integrálním katolicismu a Durychově pojetí českých dějin. Hlasy k českým dějinám, 2006, s. 86–93.
  13. UHL, Petr. K dodatečné poznámce Jaroslava Šabaty. Hlasy k českým dějinám, 2006, s. 110–113.
  14. UHL, Petr. O třech nepoctivostech autorů Práva na dějiny. Hlasy k českým dějinám, 2006, s. 167–176.
  15. TESAŘ, Jan. Problém politický. Hlasy k českým dějinám, 2006, s. 297–302.

 

Diskuze o odsunu/vyhnání:

  1. DANUBIUS (Ján Mlynárik). Tézy o vysídlení československých Nemcov. Svědectví, 1978, roč. XV, č 57, s. 105–122.
  2. DANUBIUS (Ján Mlynárik). Milá redakcia. Svědectví, 1977, roč. XIV, č. 54, s. 326–327.
  3. HÜBL, Milan. Glosy k vysídlení československých Němců. Svědectví, 1979, roč. XVI, č. 58, s. 387–396. 
  4. UHL, Petr. Spor historiků o vysídlení německého obyvatelstva z Československa po druhé světové válce: Milan Hübl a Luboš Kohout versus Danubius. Informace o Chartě 77, 1979, č. 4, s. 12.
  5. Stanovisko redakční rady Svědectví na Danubiův text. Svědectví, 1979, roč. XVI, č. 58, s. 383.
  6. KOHOUT, Luboš. Kritické poznámky k tezím Danubia. Svědectví, 1979, roč. XVI, č. 59, s. 565–568.
  7. KOHOUT, Luboš. K diskuznímu příspěvku Zdeňka Mlynáře. Svědectví, 1979, roč. XVI, č. 59, 577–582.
  8. Dopis Radomíra Luži „Milý Pavle“. Svědectví, 1979, roč. XVI, č. 59, s. 573–577.
  9. Dopis Zdeňka Mlynáře Radomíru Lužovi. Svědectví, 1979, roč. XVI, č. 59, s. 577.
  10. Dopis Zdeňka Mlynáře redakci Svědectví. Svědectví, 1979, roč. XVI, č. 58, s. 396–405. 
  11. Dopis Marie Lachmannové redakci Svědectví. Svědectví, 1979, roč. XVI, č. 59, s. 569–571.
  12. Dopis Rio Preisnera. Svědectví, 1979, roč. XVI, č. 59, s. 571–573.
  13. Dopis Harryho Hochfeldera. Svědectví, 1979, roč. XVI, č. 59, s. 585–586.
  14. Dopis Libora Roučka. Svědectví, 1979, roč. XVI, č. 59, s. 586–588. 
  15. Dopis Oty Filipa. Svědectví, 1979, roč. XVI, č. 59, s. 588–590.
  16. Dopis Hanuše Hájka. Svědectví, 1979, roč. XVI, č. 59, s. 590–591.
  17. KOHÁK, Erazim. Dopis anonymnímu příteli. Svědectví, 1979, roč. XVI, č. 59, s. 591–598.
  18. HRANIČÁŘ (Ján Mlynárik). Dopis členům redakční rady. Svědectví, 1979 roč. XVI, č. 56, s. 583–585.
  19. BRÜGEL, Johan Wolfgang. Příspěvek do Práva lidu. Češi, Němci, odsun: diskuze nezávislých historiků. Praha, Academia 1990. 348–349.
  20. PFAFF, Ivan. Příspěvek do Práva lidu. Češi, Němci, odsun: diskuze nezávislých historiků. Praha, Academia 1990, s. 350–352.
  21. PREČAN, Vilém. Příspěvek do Práva lidu. Češi, Němci, odsun: diskuze nezávislých historiků. Praha, Academia 1990, s. 353–354.
  22. LOEWENSTEIN, Bedřich. Příspěvek do diskuze. Češi, Němci, odsun: diskuze nezávislých historiků. Praha, Academia 1990, s. 355–360.
  23. SLÁMA, Jiří. Vliv vysídlení Němců na poválečný vývoj Československa. Studie, 1978, č. 58, s. 263–272.
  24. Dokument Charty 77 č. 5/85 „Pražská výzva“. Listy, 1985, roč. XV, č. 2, s. 3–4.
  25. ŠABATA, Jaroslav. O demokratickou a revoluční identitu levice našich dnů /Na okraj Pražské výzvy/. Kritický sborník, 1985, č. 4, s. 102–128.

 

První republika, T. G. Masaryk a Mnichov

  1. ČERNÝ, Václav. Dvě studie masarykovské. Svědectví, 1978, roč. XIV, č. 56, s. 665–680.
  2. TÁBORSKÝ, Eduard. Beneš a náš osud. Svědectví, 1978, roč. XV, č 57, s. 17–50.
  3. PFFAF, Ivan. Jak tomu opravdu bylo se sovětskou pomocí v Mnichovské krizi. Svědectví, 1978, roč. XV, č 57, s. 51–68.
  4. PREISNER, Rio. T. G. Masaryk v zrcadle F. X. Šaldovy kritiky let devadesátých. Svědectví, 1982, roč. XVII, č. 66, s. 283–318.
  5. ŽÁDNÝ, K. První republika v pojetí E. Rádla. Svědectví, 1983, roč. XVIII, č. 70–71, s. 315–338.
  6. OTÁHAL, Milan. Ferdinand Peroutka: muž Přítomnosti. Svědectví, 1983, roč. XVIII. č. 70–71, s. 339–390.
  7. XYZ. První republika: pojem a společenský život. Svědectví, 1983, roč. XVIII, č. 70–71, s. 392–405.
  8. KOHÁK, Erazim. Poznámka k Masarykově pojetí První republiky. Svědectví, 1983, roč. XVIII, č. 70–71, s. 441–442.
  9. DRTINA, Prokop. Deset dnů, které otřásly republikou. Svědectví, 1983, roč. XVIII, č. 70–71, s. 443–456.
  10. ČERNÝ, Václav. Konec první republiky, jak jsem ho prožil. Svědectví, 1983, roč. XVIII. č. 70–71, s. 457–462.
  11. TIGRID, Pavel. Mnichov 1938: pokus o bilanci. Svědectví, 1983, roč. XVIII, č. 70–71, s. 463–468.
  12. HEJDÁNEK, Ladislav. Masaryk a dnešek. Svědectví, 1987, roč. XXI, č. 82, s. 273–276.
  13. PECHÁČEK, Jaroslav. Dr. Bohumír Šmeral, zakladatel KSČ. Studie, 1977, č. 51, s. 169–184.

 

Únor 1948 a stalinismus

  1. PREISNER, Rio. Spojité nádoby neboli avantgarda a ideologie po únoru 1948. Studie, 1975, roč. XI, č. 43–44, s. 380–403.
  2. KOHÁK, Erazim. Zorným úhlem poražených. Listy, 1973, roč. III, č. 1, s. 46–49.
  3. SVITÁK Ivan. Konec revisionismu. Studie, 1972, č. 29, s. 699–712.
  4. SVITÁK, Ivan. Překonat dědictví stalinismu. Listy, 1973, roč. III, č. 2, s. 18–20.
  5. KAPLAN, Karel. Úvahy o nevyhnutelnosti února. Svědectví, 1978, roč. XIV, č. 55, s. 343–364.
  6. PŘÍBRAM, Jiří. Příběh s nedobrým koncem. Svědectví, 1978, roč. XIV, č. 55, s. 371–396.
  7. SLÁDEČEK, Josef (Petr Pithart). Komunisté a ti druzí (1953–1975). Svědectví, 1978, roč. XIV, č. 56, s. 601–632.
  8. KAPLAN, Karel. RVHP a Československo 1949–1955. Svědectví, 1979, roč. XV, č. 58, s. 285–296.
  9. VIKA, Jan. KRANEC, Zdeněk. Odbory v říjnu 1948. Svědectví, 1980, roč. XVI, č. 61, s. 32–36.
  10. KAPLAN, Karel. KSČ – likvidátor Čs. sociální demokracie. Svědectví. 1980. roč. XVI. č. 61, s. 37–50.
  11. TIGRID, Pavel. Dělnictvo ve východní Evropě 1953–1980. Svědectví, 1981, roč. XVI, č. 64, s. 657–684.

 

Perspektivy levice a socialismu

  1. Biľakování eurokomunismu. Listy, 1977, roč. VII. č. 3, s. 67. 
  2. HÁJEK, Jiří. Chartu nelze vyhladit. Listy, 1978, roč. VIII, č. 2, s. 29–31.
  3. PELIKÁN, Jiří. Polsko, Itálie, Berlín. Listy, 1978, roč. VIII. č. 4, s. 1–3.
  4. KRIEGEL, František. Není socialismus bez demokracie. Listy, 1978, roč. VIII, č. 1, s. 24–26.
  5. KUSÝ, Miroslav. Byť marxistom v Československu? Listy, 1986, roč. XVI, č. 2, s. 18–20.
  6. Sto let českého socialismu. Svědectví, 1978, roč. XIV, č. 56, s. 705–707.
  7. KOLAKOWSKI, Leszek. Fantazie marxismu. Svědectví, 1979, roč. XV, č. 58, s. 227–234.
  8. KOLAKOWSKI, Leszek. Marxistické kořeny stalinismu. Rozmluvy, 1985, č. 2, s. 79–96.
  9. KOLAKOWSKI, Leszek. Lze spasit ďábla? Rozmluvy, 1985, č. 3, s. 24–33. 
  10. SODARO, Michael J. “Noví filozofové” na mapě soudobého politického myšlení. Svědectví, 1980, roč. XVI, č. 61, s. 13–17.
  11. HAVEMANN, Robert. Příčiny zaostávání socialismu. Listy, 1977, roč. VII, č. 1. s. 36–37.
  12. PELIKÁN, Jiří. Nová dělicí čára. Listy, 1976, roč. VI, č. 2, s. 1–3.
  13. PREISNER, Rio. O takzvané smrti marxismu. Rozmluvy, 1985, č. 4, s. 12–53.
  14. Dokument Charty 77 č. 5/85 „Pražská výzva“. Listy, 1985, roč. XV, č. 2, s. 3–4.
  15. SKALICKÝ, Karel. Pokus o nástin ideové linie Studií. Studie, 1990, č. 32, s. 410–418. 
  16. ŠABATA, Jaroslav. O demokratickou a revoluční identitu levice našich dnů /Na okraj Pražské výzvy/. Kritický sborník, 1985, č. 4, s. 102–108.

 

Střední Evropa

  1. JÁNSKÝ. Radovan. Řeč na symposiu o J. A. Komenském. Studie, 1972, č. 29, s. 627–642.
  2. VITULA, Miloslav. Náš podíl na budování Střední Evropy. Studie, 1972, č. 29, s. 713–720.
  3. JOSEF K. Střední Evropa. Torzo omílané historií. Svědectví, 1981, roč. XVI, č. 63, s. 443–466.
  4. KUNDERA, Milan. Únos západu. 150 000 slov, 1984.
  5. ŠIMEČKA, Milan. Jiná civilizace? Listy, 1984, roč. XIV, č. 6, s. 27–29.
  6. SOCHOR, Lubomír. Rusko a Evropa. Listy, 1986, roč. XVI, č. 2, s. 5–8.
  7. KANTŮRKOVÁ, Eva. Dějina, dějiny, dějinnost. Listy, 1985, roč. XV, č. 5, s. 19–20.
  8. HÁJEK, Jiří. Poznámky k míru v Evropě. Listy, 1985, roč. XV, č. 1, s. 1–6.
  9. Dokument Charty 77 č. 5/85 „Pražská výzva“. Listy, 1985, roč. XV, č. 2, s. 3–4.
  10. HRADEC, Josef. Tragédie střední Evropy. Rozmluvy, 1985, č. 5, s. 99–12.
  11. HUGH Seton-Watson. Co je Evropa? Kde je Evropa? Rozmluvy, 1987, č. 7, s. 42–61.
  12. JOSEF K. Střední Evropa: Anekdota a dějiny. Prostor, 1986, č. 7, s. 87–109.
  13. ASH, Timothy G. Existuje Střední Evropa? Střední Evropa, 1986, č. 6, s. 4–33.
  14. VRÁNA, J. Poznámky k dějinám Střední Evropy I–V. Střední Evropa, 1988 a 1989, č. 9–13, s. 63–82.
  15. HELLER, Michal. Ruská minulost a sovětská přítomnost. Střední Evropa, 1988, č. 10, s. 151–165.

 

Reflexe češství – Smysl českých dějin

  1. TOMÁŠ, Petr. Ještě k české povaze. Svědectví, 1974, roč. XII. č. 47, s. 433–450.
  2. JELÍNEK Ivan. Malý národ s velkými myšlenkami. Studie, 1968, č. 16, s. 163–171.
  3. JÁNSKÝ R. Řeč na symposiu o J. A. Komenském. Studie, 1972, č. 29, s. 627–642.
  4. PITHART, Petr. Pokus o vlast. Svědectví, 1979, roč. XV, č. 59, s. 445–464.
  5. SÝKORA, Jan. Pithartův “Pokus o vlast“ a totalitní tendence v Chartě 77. Kritický sborník, 1982, č. 1, s. 67–85.
  6. KOMÁRKOVÁ, Božena. „Česká otázka“ – tehdy a dnes. Svědectví, 1985, roč. XIX, č. 76, s. 793–816.
  7. KOMÁRKOVÁ, Božena. Několik poznámek k Pithartově „Pokusu o vlast“. Svědectví, 1980, č. 62, s. 401–406.
  8. VOHRYZEK, Josef. Zestátněná vlast. Svědectví, 1980, č. 62, s. 397–401.
  9. SMOLA, Ferdyš. O Češích, katolících i protestantech, a o dějinách. Prostor, 1986, č. 7, s. 44–75.
  10. BELÁK-BERGER, Karol. Akým smerom? Úvaha o českých dějinách a dnešku. Svědectví, 1986, roč. XX. č. 80, s. 829–836.
  11. HEIDLER, Alexander. Ekumenický pohled na české duchovní dějiny. Studie, 1972, č. 29, s. 620–626.
  12. PREISNER, Rio. K fenomenologii sporů o smysl českých dějin. Studie, 1972, č. 29, s. 664–694.
  13. PATOČKA, Jan. Vlastní glosy ke „kacířským esejům“. Studie, 1981, č. 76–77. s. 375–384.
  14. KUSÍN, Vladimír. O demokratičnosti v českém národním charakteru. Studie, 1981, č. 76–77, s. 424–429.
  15. ŠIMSA, Jan. Nedokončené zamyšlení nad Masarykovou Českou otázkou. Studie, 1980, č. 70, s. 373–378.
  16. VOŘÍŠEK, Rudolf. Úpadek a sláva českých dějin. Střední Evropa, 1986, č. 5, s. 6–28.
  17. MALÝ, Radomír. Má „smysl českých dějin“ ještě nějaký smysl.  Střední Evropa, 1986, č. 5, s.29–49.

 

Konzervativní myšlení

  1. NEUWIRTH, Vladimír. Víra a základy křesťanské kultury (K duchovnímu vývoji Čech od baroka k dnešku). Studie, 1970, č. 22, s. 152–175.
  2. LOBKOWICZ, Mikuláš. V čem spočívá přitažlivost marxismu. Studie, 1979, č. 61, s. 19–34.
  3. LOBKOWICZ, Mikuláš. Kořeny kultury evropského člověka. Studie, 1985, č. 102, s. 512–525.
  4. PREISNER, Rio. O takzvané smrti marxismu. Rozmluvy, 1985, č. 4, s. 12–53.
  5. PREISNER, Rio. Průzory do podstaty dialektické konkretizace. Studie, 1975, č. 37, s. 37–45.
  6. BENDA, Václav. Kletba sociální nerovnosti. Rozmluvy, 1984, č. 3, s. 2–6.
  7. The Salisbury Review. Konzervativní myšlení. Rozmluvy, 1985, č. 5, s. 46–48.
  8. The Salisbury Review. Redakční úvaha. Rozmluvy, 1985, č. 5, s. 49–53.
  9. LEVY, David. J. Co to znamená být na pravici. Rozmluvy, 1985, č. 5, s. 54–62.
  10. SCRUTON, Roger. Myslitelé levice. Rozmluvy, 1985, č. 5, s. 63–83.
  11. STRADFORT, K. J. Levicový šovinismus jako nejvyšší stádium kapitalismu. Rozmluvy, 1985, č. 5, s. 92–93.
  12. SCRUTON, Roger. Nová pravice ve střední Evropě.  Střední Evropa, 1988, č. 11, s. 133–162.
  13. PREISNER, Rio. Průzory do podstaty dialektické konkretizace. Studie, 1975, č. 37, s. 37–45.
  14. BRATINKA, Pavel. Je právo podnikat lidským právem? Prostor, 1989, č. 12, s. 37–44.

 

Křesťanství jako východisko z krize československé společnosti

  1. PACHMAN, Luděk. Porážky se mohou změnit ve vítězství: šance křesťanství v Československu, Studie, 1975, č. 41–42, s. 375–379.
  2. MÁDR, Oto (Franz Markus). Modus moriendi církve. Studie, 1980, č. 69, s. 265–269.
  3. TROJAN, Jakub. Křesťanská existence v socialistickém Československu aneb teologie průšvihu. Studie, 1977, č. 67, s. 67–86.
  4. BENDA, Václav. Katolicismus a politika. Studie, 1980, č. 69, s. 209–223.
  5. LEDERER, Jiří. Charta 77 a křesťané. Studie, 1982, č. 84, s. 581–586.
  6. MLYNÁŘ, Zdeněk. Exkomunisté a křesťané. Studie, 1978, č. 60, s. 414–428.
  7. MEDEK, Ivan. Křesťané a exkomunisté nejen v Chartě 77. Studie, 1979, č. 62, s. 147–149.
  8. KADLECOVÁ, Erika. O oživení zájmu o náboženství. Prostor, 1986, č. 7, s. 76–86.

 

Perestrojka: reflexe přestavby v Československu

  1. MLYNÁŘ, Zdeněk. Můj spolužák Michail Gorbačov. Listy, 1985, roč. XV, č. 4, s. 22–24.
  2. SLÁNSKÝ, Rudolf. Změny v Moskvě – změny v Praze? Listy, 1985, roč. XV, č. 6, s. 1–6.
  3. MLYNÁŘ, Zdeněk. Reforma v SSSR začala. Listy, 1986, roč. XVI, č. 2, s. 3–4.
  4. SOCHOR, Lubomír. Gorbačova revoluce hlav a srdcí. Listy, 1986, roč. XVI, č. 6, s. 23–25.
  5. HEJZLAR, Zdeněk. Naděje a varování na prahu roku 1987. Listy, 1987, roč. XVII, č. 1, s. 8–9.
  6. MLYNÁŘ, Zdeněk. Východisko a možnosti. Listy, 1987, roč. XVII, č. 1, s. 42–44.
  7. ŠIMEČKA, Milan. Nové myšlení. Listy, 1987, roč. XVII. č. 1, s. 54–56.
  8. UHL, Petr. Lidská práva a politická revoluce. Listy, 1987, roč. XVII, č. 1, s. 68–73.
  9. MLYNÁŘ, Zdeněk. Gorbačov v Brežněvově objetí. Listy, 1987, roč. XVII, č. 2, s. 1–4.
  10. SLÁNSKÝ, Rudolf. Přebudování hospodářského mechanismu — nikoli reforma hospodářství. Listy, 1987, roč. XVII, č. 2, s. 16–19.
  11. KOSTA, Jiří. O reformovatelnosti sovětských systémů. Listy, 1987, roč. XVII. č. 2, s. 21–26.
  12. HÁJEK, Jiří. KADLEC, Vladimír. Přestavba také u nás? Listy, 1987, roč. XVII, č. 2, s. 28–31.
  13. CÍSAŘ, Čestmír. K čemu jakési krasobruslení? Listy, 1987, roč. XVII, č. 2, s. 53–55.
  14. AZ (Zdislav Šulc). Přestavba nebo přestrojení? Listy, 1987, roč. XVII, č. 4, s. 9–14.
  15. RUML, Jiří. Perestrojka. Listy, 1987, roč. XVII, č. 4, s. 15–16.
  16. ŠIK, Ota. Gorbačovova reforma a její předpoklady. Listy, 1987, roč. XVII, č. 5, s. 10–15.
  17. CÍSAŘ, Čestmír. Přitvrzený reformní kurs. Listy, 1987, roč. XVII, č. 4, s. 16–21.
  18. HÜBL, Milan. „Glasnost“ v různém pojetí a interpretaci. Listy, 1988, roč. XVIII, č. 1, s. 26.
  19. STERN, Jan. Strašidlo plurality obchází východní Evropu. Listy, 1988, roč. XVIII, č. 2, s. 25.
  20. SLÁMA. Jiří. Čs. reforma z 60. let a současné reformní pokusy. Listy, 1988, roč. XVIII, č. 2, s. 58–62.
  21. PELIKÁN, Jiří. Gorbačov, evropská levice a Pražské jaro. Listy, 1988, roč. XVIII, č. 4, s. 1–2.
  22. JIČÍNSKÝ, Zdeněk. Pražské jaro a jeho kritiky. Listy, 1988, roč. XVIII, č. 4, s. 14–16.
  23. HORSKÝ, Vladimír. Gorbačov zajedno s pražskými normalizátory? Listy, 1988, roč. XVIII, č. 4, s. 52–55. 
  24. JIČÍNSKÝ, Zdeněk. O sovětské přestavbě. Listy, 1989, roč. XIX, č. 2, s. 50–57.

 

Druhá kultura/Underground

  1. JIROUS, Ivan Martin (Magor): Zpráva o třetím českém hudebním obrození. Magorův zápisník. Praha, Torst 1997, s. 171–198.
  2. FIDELIUS, Petr. Posun po šikmé ploše: K současné diskusi o tzv. undergroundu (vydáno jako Kultura oficiální nebo neoficiální?). Svědectví, 1983, roč. XVII, č. 68, s. 681–687.
  3. HAVEL, Václav. Šest poznámek o kultuře. Revolver Revue, 1985, č. 1, s. 5–13.
  4. NĚMEC, Jiří. Nové šance svobody. Svědectví, 1980, roč. XVI, č. 62, s. 221–229.
  5. JIROUSOVÁ, Věra. Perská říše je v troskách. Svědectví, 1980, roč. XVI, č. 62, s. 237–242.
  6. CHRAMOSTOVÁ, Vlasta. Pohřbívání v Čechách. Svědectví, 1980, roč. XVI, č. 62, s. 242–245.
  7. „Budapešťská anketa“(příloha Listů). Listy, 1986, č. 6, s. 1–24.
  8. SVITÁK, Ivan. Šmejd z andrgraundu. (Kritická poznámka o české kontrakultuře). Magorův zápisník, Praha, Torst 1997, s. 644–651.
  9. JIROUS, Ivan Martin (Magor). Jdi do hajzlu, ty sajrajte, Vokno, 1987, č. 12, s. 103–110.
  10. ČERNÝ, Václav. O všem, dokonce i o „hippies“ a „novém románu“. Tvorba a osobnost II, 1992, s. 553–562.
  11. ČERNÝ, Václav. Nad verši Věry Jirousové a o kulturním stanovisku našeho undergroundu. Tvorba a osobnost I, 1992, s. 900–908.
  12. JIROUS, Ivan Martin (Magor). Nikdy nebyla v troskách. Fórum, 1980, č. 5, s. 6–14.
  13. PREISNER, Rio. O tzv. paralelní kultuře – také v Čechách. Rozmluvy, 1983, s. 10–44.
  14. HEJL, Vilém. Kultura paralelní, nebo autonomní? Nový život, 1979, roč. 31, č. 9–10, s. 180–182.
  15. GRUŠA, Jiří. Dopis Rio Preisnerovi. Rozmluvy, 1984, č. 3, s. 184–187.
  16. JIROUS, Ivan Martin (Magor). Darovanému času na zuby nekoukej. Forum, 1980, č. 8, s. 12–14.

 

Ekonomické reflexe

  1. KOSTA, Jiří. O reformovatelnosti socialistických ekonomických systémů. Listy, 1987, č. 2, s. 21–24.
  2. SELUCKÝ, Radoslav. O stavu naší ekonomiky. Listy, 1971, roč. I, č. 4–5, s. 14–16.
  3. KOSTA, Jiří. Socialismus a samospráva. Listy, 1973, roč III, č. 1, s. 37–39.
  4. VANĚK, Jaroslav. Ekonomická samospráva. Studie, 1977, č. 50, s. 160–176.
  5. RUDOLF, Jan. První pokus o zavedení samosprávného systému v Československu. Studie, 1977, č. 50, s. 150–159.
  6. RYCHETNÍK, Luděk. Problémy samosprávy jako ekonomického systému v Československu. Studie, 1977, č 50, s. 123–149.
  7. PINĎÁK, František. Československý pokus o hospodářskou samosprávu. Studie, 1977, č. 50, s. 109–122.
  8. KUSÍN, Vladimír. Československá zkušenost s radami pracujících. Studie, 1977, č. 50, s. 100–108.
  9. KREJČÍ, Jaroslav. Průmyslová demokracie a společenský systém. Studie, 1977, č. 50, s. 92–99.
  10. ŠIK, Ota. Nezbytnost tržního mechanismu za socialismu. Studie, 1980, č. 67, s. 49–57. 
  11. SELUCKÝ, Radoslav. Strukturální reformy a jejich meze. Listy, 1987, roč. XVII, č. 5, s. 22–26.
  12. SLÁMA, Jiří. Návrh zákona o podniku dnes a před dvaceti lety. Listy, 1987, roč. XVII, č. 5, s. 15–16.
  13. ECONOMICUS (Zdislav Šulc). Polovičatost na pokračování. Listy, 1987, roč. XVII, č. 5, s. 16–18.
  14. SLÁNSKÝ, Rudolf ml. O návrhu zákona o podniku, ale nejen o něm. Listy, 1987, roč. XVII, č. 6, s. 47–51.
  15. SLÁMA, Jiří. Československé hospodářství na šikmé ploše. Listy, 1989, roč. XIX, č. 2, s. 36–37.
  16. BRATINKA, Pavel. Je právo podnikat lidským právem. Prostor, 1989, č. 12, s. 37–44.

 

Reflexe událostí pražského jara:

  1. VRÁNA Karel. Narušený dialog. Studie, 1968, č. 16, s. 171–188.
  2. JANÝR, Přemysl. Proti svaté alianci strachu. Listy, 1971, roč. I, č. 1, s. 29–32.
  3. HEJZLAR, Zdeněk. Vysočanský XIV. sjezd KSČ. Listy, 1971, roč. I, č. 3, s. 14–17.
  4. PREISNER, Rio. Blouznivci našich úhorů. Svědectví, 1971, roč. XI, č. 42, s. 249–254.
  5. GOLDSTÜCKER, Eduard. Zamyšlení po pěti letech. Listy, 1973, roč. III, č. 5–6, s. 17–19.
  6. PELIKÁN, Jiří. Pražské jaro a jeho význam pro socialistickou teorii a praxi. Listy, 1973, roč. III, č. 1, s. 32–37.
  7. PELIKÁN, Jiří. Nová situace – nové možnosti. Listy, 1973, roč. III, č. 4, s. 5–9.
  8. MLYNÁŘ, Zdeněk. Hledat řešení (úryvek z knihy). Listy, 1975, roč. V, č. 7, s. 48–52.
  9. POKŠTEFL, Josef. Pražské jaro: Předpoklady, reality, výhledy. Svědectví, 1971, roč. XI, č. 42, s. 231–238.
  10. TIGRID, Pavel. Sláva a pád sentimentálního marxisty: Alexander Dubček. Svědectví, 1969, roč. XX, č. 37, s. 71–108.
  11. PACHMAN, Luděk. Porážky se mohou změnit ve vítezství: šance křesťanství v Československu. Studie, 1975, č. 41–42, s. 375–379.
  12. DALIMIL (Antonín J. Liehm). Strašidlo dubčekismu. Listy, 1976, roč. VI, č. 2, s. 10–12.
  13. GLEBŇER, J. (Jiří Vančura) Okupace? Ano, okupace. Listy, 1977, roč. VII, č. 1, s. 14–16.
  14. HÜBL, Milan. Odkaz roku 1968. Listy, 1978, roč. VIII, č. 1, s. 1–5.
  15. HEJZLAR, Zdeněk. Z čeho se rodilo pražské jaro? Listy, 1978, roč. VIII, č. 1, s. 8–11.
  16. TIGRID, Pavel. V mém zrodu je můj zánik, aneb pražské jaro trochu jinak. Svědectví, 1978, roč. XV, č 57, s. 135–140.
  17. MLYNÁŘ, Zdeněk. TIGRID, Pavel. Nad rozbitým džbánem jedné politiky. Svědectví, 1979, roč. XV, č. 58, s. 233–256.
  18. KOŘÁN, Vojtěch. Čitelné a slyšitelné. Svědectví, 1981, roč. XVI, č. 63, s. 471–482.
  19. TIGRID, Pavel. Na počátku by měl být počátek. Svědectví, 1983, roč. XVII, č. 68, s. 723–728.
  20. HEJZLAR, Zdeněk. Dvacáté výročí. Listy, 1988, roč. XVIII, č. 5, s. 1–4.
  21. REIMAN, Michal. Pražské jaro – věci podstatné, věci vedlejší. Listy, 1988, roč. XVIII, č. 2, s. 13–15.
  22. REJCHRT, Miloš. Rok 1968 a dnešek. Listy, 1988, roč. XVIII, č. 1, s. 43–45.
  23. JIČÍNSKÝ, Zdeněk. Pražské jaro a jeho kritiky. Listy, 1988, roč. XVIII, č. 4, s. 14–16.

 

Strategie opozice proti normalizačnímu režimu:

  1. PELIKÁN, Jiří. Proč nesmíme mlčet? Listy, 1971, roč. 1, č. 1, s. 1–2.
  2. Prohlášení Socialistického hnutí československých občanů. Listy, 1971, roč. 1, č. 1, s. 3–5.
  3. SVITÁK, Ivan. Dívat se dopředu. Listy, 1971, roč. 1, č. 6, s. 3–5.
  4. BENDA, Václav. Paralelní polis. Informace o Chartě 77, 1978, č. 9, s. 15–20.
  5. ZVĚŘINA, Josef. Nežít v nenávisti. Studie, 1980, č. 72, s. 599–605.
  6. MLYNÁŘ, Zdeněk. “Disidenti” na politické mapě dneška. Svědectví, 1980, roč. XV, č. 60, s. 659–672.
  7. TROJAN, Jakub. Křesťanská existence v socialistickém Československu aneb teologie průšvihu. Studie, 1977, č. 67, s. 67–86.
  8. UHL, Petr. Alternativní společenství jako revoluční avantgarda. O svobodě a moci. Kolín, Index 1980. s. 319–332.
  9. PITHART, Petr. Dizi-rizika. O svobodě a moci. Kolín, Index 1980, s. 269–286.
  10. HEJDÁNEK, Ladislav. Perspektivy demokracie a socialismu ve východní Evropě. O svobodě a moci. Kolín, Index 1980, s. 169–191.
  11. BATTĚK, Rudolf. Duchovní hodnoty, nezávislá aktivita a politika. O svobodě a moci. Kolín, Index 1980, s. 85–100.
  12. HAVEL, Václav. Moc bezmocných. O svobodě a moci. Kolín, Index 1980, s. 169–191.

 

Charta 77 a její reflexe:

  1. VACULÍK, Ludvík. Nastal podzim. Svědectví, 1977, roč. XIV, č. 53, s. 46–50.
  2. PINC, Zdeněk. Odvaha ke smyslu života. Svědectví, 1977, roč. XIV, č. 54, s. 185–192.
  3. SLÁDEČEK, Josef (Petr Pithart). Nečekání na Godota. Svědectví, 1977, roč. XIV, č. 54, s. 193–207.
  4. BOHEMICUS (Jan Štern). Osud, to jsme my. Listy, 1977, roč. VII, č. 1, s. 4–7.
  5. MLYNÁŘ, Zdeněk. První bilance Charty 77. Listy, 1977, roč. VII, č. 2, s. 1–9.
  6. CHARŤAN. Svědomí kontra existence. Listy, 1977, roč. VII, č. 2, s. 10–13.
  7. HÁJEK, Jiří. Jan Patočka. Listy, 1977, roč. VII, č. 2, s. 18–20.
  8. PATOČKA, Jan. Co můžeme očekávat od Charty 77? Listy, 1977, roč. VII, č. 2, s. 20–22.
  9. CHARŤAN. Moc, která se nepoučila. Listy, 1977, roč. VII, č. 3, s. 1–2.
  10. PREČAN, Vilém. Občanská práva – centrální problém. Listy, 1977, roč. VII, č. 3–4, s. 27–30.
  11. SVITÁK. Ivan. Poznámka k Chartě. Listy, 1977, roč. VII, č. 5, s. 20–21.
  12. VACULÍK, Ludvík. HAVEL, Václav. PITHART, Petr. DOBROVSKÝ, Luboš. KLÍMOVÁ, Helena. BENDA, Václav. Chartisté o sobě a mezi sebou. Svědectví, 1979, roč. XV, č. 58, s. 257–276.
  13. KUSÝ, Miroslav. Charta 77 a reálný socialismus. Svědectví, 1979, roč. XV, č. 59, s. 423–444.
  14. TIGRID, Pavel. V podobě dopisu – a v otázkách. Svědectví, 1980, roč. XVI, č. 61, s. 27–31.
  15. SUK, Jaroslav. Slang Chartistů. Svědectví, 1981, roč. XVII, č. 65, s. 32–36.
  16. PŘÍHODA, Petr (Martin Středa). O hnutí občanské svépomoci – kriticky. Svědectví, 1982, roč. XVII, č. 66, s. 263–274.
  17. Dva dopisy Charty 77. Svědectví, 1983, roč. XVII, č. 68, s. 668–670.
  18. VLADISLAV, Jan. O opozici, rezistenci a jiných věcech. Svědectví, 1983, roč. XVII, č. 68, s. 671–680.
  19. MLYNÁŘ, Zdeněk. Charta a režim po deseti letech. Listy, 1987, roč. XVII, č. 1,  s. 4–5.