Karel Skalický (20. května 1934) je český římskokatolický teolog, duchovní, vysokoškolský pedagog a aktivní účastník exilového boje proti komunistické diktatuře.
Emigroval do Říma a přednášel teologii na Lateránské univerzitě, od roku 1967 redigoval exilový časopis Studie. Od roku 1994 přednáší znovu na české akademické půdě, je profesorem a vedoucím katedry systematické teologie na Teologické fakultě Jihočeské univerzity, jako děkan stál v jejím čele v letech 1996-1999.
Filozofickou průpravu získal na Lateránské univerzitě, kde navštěvoval hlavně přednášky prof. E. Nicolettiho, který ho uvedl do neoscholastiky a do moderní a současné filozofie vůbec. Sledoval kurz o existencialismu (G. Giannini), o tomismu (C. Fabro) a augustinismu (A. Trapè). Na Gregoriáně navštěvoval přednášky z gnozeologie (J. B. Lotz) a z marxismu-leninismu (G. Wetter). Svým prvním spisem Rozprava o svobodě (1961) se angažoval v obraně lidské svobody rozhodování proti determinismu Bohuslava Brouka. Kriticky se konfrontoval s dílem heterodoxních marxistů V. Gardavského a E. Blocha. Vypracoval přehled české katolické tvorby filozofické a teologické za poslední dvě století. Italsky pak uveřejnil přehled českého filozofického a teologického myšlení 19. a 20. století a napsal řadu portrétů našich současných křesťanských myslitelů (Vl. Boublík, V. Neuwirth, K. Vrána, O. Mádr).
Zdroje:
Odkazy:
Videa: