Přemysl Janýr (6. 8. 1926 – 13. 12. 1998) byl českoslovesnký novinář a politik.
Mezi lety 1945-49 vystudoval Vysokou školu politickou a sociální v Praze. Po válce vstoupil do Čs. sociální demokracie a do roku 1948 byl předsedou krajské komise sociálně demokratické mládeže v Českých Budějovicích a členem ústřední komise mládeže ČSSD. V roce 1949 byl zatčen, obviněn z velezrady a špionáže a odsouzen k deseti rokům vězení; v roce 1955 byl podmíněně propuštěn. Mezi lety 1955-65 pracoval v dělnických profesích; časopisecky publikoval povídky a fejetony a spolupracoval s rozhlasem. 1965 rehabilitován; poté působil jako novinář. Na jaře a v létě 1968 patřil k protagonistům úsilí o obnovu Čs. sociální demokracie, stal se členem jejího přípravného výboru a účastnil se všech jednání s představiteli KSČ a Národní fronty. V říjnu 1968 odešel na studijní pobyt do Vídně, kde záhy zůstal v exilu. Mezi lety 1969-79 pracoval nejprve jako asistent parlamentního klubu Socialistické strany Rakouska, posléze se podílel na vědeckých analýzách pro různé rakouské instituce; Od roku 1979 působil v tiskovém odboru Úřadu spolkového kancléře. Publikoval politické články a komentáře v rakouském, německém, švýcarském i čs. exilovém tisku. Mezi lety 1973-80 byl členem ústředního výkonného výboru a představenstva exilové ČSSD; stoupenec reformního proudu ve straně, v jehož intencích vydával v letech 1985-89 ve Vídni občasník Korespondence. Svých styků v rakouských politických strukturách využíval pro podporu čs. disentu, s nímž ze své vídeňské pozice udržoval soustavné kontakty. Koncem listopadu 1989 se vrátil do vlasti a podílel se na obnovení činnosti Čs. sociální demokracie a jejího tisku. V letech 1990-91 šéfredaktor Práva lidu, od roku 1994 teoreticko-politické revue Trend. Jako nezávislý publicista spolupracoval s deníky Právo a Lidové noviny. Je autorem memoárově dokumentární publikace Neznámá kapitola roku 1968. Zápas o obnovení Československé sociální demokracie (1998).
Zdroje: