• Hlavním zdrojem pro antologii textů z disidentského a exilového prostředí jsou z důvodu názorové pestrosti vybraná exilová a samizdatová periodika (Svědectví, Listy, Studie, Rozmluvy, Prostor, Kritický sborník, Střední Evropa, Revolver Revue, Forum). Nechtěli jsme tento výběr dále rozšiřovat, protože by antologie narostla do přílišné šíře. Nadto každý z uvedených časopisů v celém svém časovém rozsahu vytváří svět sám o sobě, který čeká na další badatelská vytěžení. Vybraná periodika zároveň reprezentují levicové i pravicové, socialistické i konzervativní pozice v opozičním spektru.
  • S vděčností odkazujeme na databázi Scriptum.cz, která zatím v bezkonkurenčním rozsahu nekomerčně zpřístupňuje kompletní řady českých exilových a samizdatových periodik. Je jedním z projektů Sdružení občanů Exodus v Plzni a Třemošné, v němž pracují lidé se zdravotním handicapem. Z tohoto zdroje jsme vycházeli při vytváření elektronické podoby naší antologie.
  • Důležitou pomůckou při orientaci v samizdatové a exilové produkci je podrobný seznam pseudonymů a značek, pod nimiž „zakázaní“ autoři publikovali své texty. Seznam je dostupný na stránkách Scriptum.cz.
  • Při tvorbě rejstříku autorů jsme čerpali z internetové encyklopedie Wikipedie a Slovníku české literatury, který vznikl v Ústavu pro českou literaturu AVČR, z nich je převzata většina základních informací.
  • Mezi významné zdroje, využité v našem výběru, patří některé publikace, které již ve své době představily důležité disidentské texty a přiblížily čtenářům některé klíčové diskuze uvnitř československé demokratické opozice. Odkazujeme  především na sborníky Češi, Němci, odsun; O svobodě a moci; Křesťané a Charta 77 a Hlasy k českým dějinám. Tato díla přinášejí systematický přehled pramenů, jimž se ne vždy dostalo plné pozornosti v hlavních opozičních periodikách.
  • V rubrice Odkazy uvádíme některé z řady internetových adres, které se v různém tematickém obsahu a časovém rozsahu zabývají podobnou tematikou. Souhrnně řečeno, práce na tématu československého disentu a exilu může být v širším slova smyslu pouze kolektivní. Musí brát ohled na práci již vykonanou a snažit se k ní svým dílem přispět. Náš skromný přínos spočívá v propracovaném rozčlenění toho, co bylo ve ztížených podmínkách diktatury promyšleno a napsáno, posléze vydáno (často vícekrát a na více místech) a nakonec v podmínkách svobody slova po roce 1989 znovu, tentokrát bez politických a ideologických limitů zpřístupněno, pojednáno a komentováno.